Saldo vládního sektoru odpovídá rozdílu mezi příjmy a výdaji vládního sektoru. V případě záporného salda vládního sektoru hovoříme o deficitu/schodku vládního sektoru. V případě kladného salda vládního sektoru se jedná o přebytek hospodaření vládního sektoru.
Na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou jejím jménem a na její účet provádí šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění a určí výši pojistného plnění.
Jednoduchý ukazatel, který udělováním jedné až pěti hvězdiček, shrnuje základní informace o podílovém fondu, jeho výkonnost a riziku. Cílem scoringu je stanovení pořadí otevřených podílových fondů na základě několika standardních údajích, které jsou pravidelně zveřejňovány a které nezkresleně charakterizují jednotlivé podílové fondy. Čím více hvězdiček, tím je fond výkonnější a méně rizikový.
Special Drawing Rights - zvláštní práva čerpání - je účetní jednotkou používanou pro operace MMF a také představuje doplňkové rezervní aktivum v mezinárodním finančním systému, neboť ztělesňuje potenciální nárok na volně směnitelné měny členských zemí MMF. Držitelem SDR mohou být pouze oficiální instituce jako vlády a centrální banky. V soukromém sektoru se SDR nepoužívá. Hodnota jednoho SDR je odvozena od koše čtyř hlavních světových rezervních měn - amerického dolaru, eura, britské libry a japonského jenu.
šechny institucionální jednotky mimo centrální vládu (S.1311) a sektor měnových finančních institucí (S.121 a S.122) podle klasifikace ESA95.
Institucionální sektor, který je tvořen sektorem centrální vlády (S.1311) podle klasifikace ESA95.
Všechny institucionální jednotky náležející do sektoru centrální banka (S.121) a sektoru ostatních měnových finančních institucí (S.122) podle klasifikace ESA95.
Segment trhu cenných papírů, na kterém dochází k redistribuci dříve emitovaných cenných papírů mezi nové vlastníky. Sekundární trh cenných papírů je možné dělit na burzovní a mimoburzovní trhy cenných papírů. Sekundární trh je také někdy nazýván trhem starých cenných papírů.
Sekuritizace představuje významný trend na světových finančních trzích, při němž dochází ke zvyšování financování podnikatelských aktivit prostřednictvím kapitálových trhů a k relativnímu snižování významu financování prostřednictvím tradičních úvěrových smluv. V zásadě jde o transformaci pohledávek na cenné papíry, jejichž prodejem získává emitent (tj. vlastník pohledávek) potřebné finanční zdroje.
Systém krátkodobých dluhopisů, provozovaný Českou národní bankou (ČNB), který zajišťuje samostatnou evidenci dluhopisů se splatností do jednoho roku a vypořádací systém obchodů s dluhopisy vedenými v této evidenci. Dluhopisy se splatností do jednoho roku jsou vydávány Českou republikou, případně jinými emitenty, dluhopisy se splatností šest měsíců jsou vydávány ČNB. Všechny dluhopisy jsou vydávány v české měně a v zaknihované podobě.
Sledované úvěry představují pohledávky s nejnižší mírou úvěrového rizika, u kterých je vysoká pravděpodobnost splacení, jsou zpravidla po splatnosti 30 až 90 dní.
Fond, který svůj majetek investuje do majetkových cenných papírů, do dluhopisů a do různých finančních derivátů.
Schopnost pojišťovny nebo zajišťovny trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Pojišťovny (zajišťovny) ji povinně vypočítávají a vykazují orgánu dohledu v pojišťovnictví.
Fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropských společenství.
Součást regulovaného trhu, na které se obchodují investiční nástroje, které nejsou cennými papíry (např. finanční termínové smlouvy - futures, swapy, opce atd.). Viz též oficiální trh.
Spekulativní (dynamický) investor připouští vysoké riziko a jeho hlavním cílem je dlouhodobý výrazný růst hodnoty majetku. Převážnou část jeho portfolia tvoří akcie (70 %), v menší míře jsou zastoupeny dluhopisy (20 %) a nástroje peněžního trhu (10 %).
Pravidelné ukládání peněz na bankovní účet či spořící vklad, kde jsou prakticky bez rizika úročeny předem známou úrokovou sazbou.
"Postup umožňující akcionáři, který získá stanovený podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech akciové společnosti, získat akcie ostatních akcionářů bez jejich souhlasu
Otevřený podílový fond, který splňuje požadavky práva Evropských společenství.
Standardní (běžný) investor připouští vyšší míru rizika než investor konzervativní, jeho cílem je růst hodnoty majetku ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Jeho portfolio se skládá z akcií (40 %), dluhopisů (40 %) a nástrojů peněžního trhu (20 %).